...a chvíli vzpomínal. ,,Když jsem první den přišel, zeptal jsem se, kdo je tu nejblbější. Oni řekli: ,Támhle Výborný je nejblbější,' -- ,Kde sedí?' -- ,V první lavici a sám, protože se od něj nedá nic opsat,' řekli. Měl jsem své zkušenosti a sedl si do první lavice k Výbornému. Profesory to utvrdilo v názoru, že jsem taky vůl. Stávali u třetí lavice, zády ke mně, a já měl pokoj."

(vzpomínky Jana Wericha jak po problémech na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze přestoupil na Vančurovo gymnázium na Smíchově v kapitole O školní docházce, učiteli latiny a vzniku osvobozeného divadla v knize:
Jiří Janoušek, Rozhovory s Janem Werichem, Praha, Mladá fronta, 1982, str. 67.)